2. Moderní přístupy v psychologii
2
Moderní přístupy v psychologii
Behaviorismus - za tvůrce považován americký psycholog J. B. Watson
- ztotožňuje duševno a vědomí s chováním
- provádí experimenty se zvířaty, studuje zákonitosti chování (I. P. Pavlov)
- zjednodušení schéma zkoumání na „stimul - reakce“ (Watson) - všechny způsoby chování u člověka
musí být něčím podníceny a teprve potom přichází reakce
- pozorovatelné jsou pouze reakce svalů, žádná duševní aktivita
- přeceňuje význam učení a výchovy, vůbec se nezabývá vnitřním prožíváním člověka
- role odměny a trestu ve schématu S R
Humanistická psychologie - vrací se k problému člověka - je víc než věc složená z reflexů
- nelze rezignovat na zkoumání do hloubky
- člověk je vědomý - centrem lidské zkušenosti je vědomí
- A. Maslow,
Tvarová psychologie (gestaltismus) - vymezuje se vůči elementární psychologii, přístup k psychice človka
k celku, směřuje k tvarům, formám - M. Wertheimer, W. Köhler,
Kognitivní psychologie - založena na výzkumu poznávacích procesů a paměti
je zdůrazňován význam myšlení v jednání člověka - G. A. Kelly
Transpersonální psychologie - zkoumání nadvědomí, zážitků prožitých pod vlivem meditace, drog, hypnózy,
ovlivnění okultismem, vychází z východního náboženství - S. Grof, T. Leary
Hlubinná psychologie (psychoanalýza) - poznávání nevědomých psychických procesů
- každé psychické dění lze vysvětlit předchozími událostmi
- systém nevědomí - základem pudová přání(nositelé energetického potenciálu)
- od určitého stupně usilujeme o jeho vybití (chceme vybít nelibost)
- nepodaří-li se nelibost zrušit, vzniká frustrace
- pudová přání jsou převážně sexuálního a agresivního původu
- systém předvědomí - vzájemné působení pudového přání a vnějšího podnětu
- systém vědomí - napojen na předvědomí, přijímá informace zvenčí, zpracuje
konflikt pudu a podnětu, snaží se odsunout pud a vybít se na jiném podnětu
- systém nevědomí - ono (id) - vrozené, zděděné psychické vlastnosti, pudy se
derou ven a chtějí být okamžitě uspokojeny, nebere v potaz následky
- systém předvědomí - já (ego) - zprostředkovatel mezi id a superegem,
organizuje pudy v konfrontaci s vnějším světem
- superego - hodnotí aktivitu ega, sebekritika; pokud má cíle, jež není ego
schopno realizovat, opět vzniká frustrace
- teorie pudů - pud života (sebezáchovný a sexuální, zajišťuje vyhovění libidu)
- pud smrti (sebezničující, tendence se projevovat, omezován)
- obranné mechanismy nevědomí - nelibost vytlačíme do nevědomí, projekce
(odmítaná přání jsou podsouvána jiné osobě), identifikace (redukce napětí),
regrese (potlačení napětí chováním v nižších vývojových stádiích člověka),
sublimace (nahrazena intelektuálním chováním)
Analytická psychologie - C. Jung - rozvinuté vnímání x intuitivní typ
- myslící typ - cítění potlačeno x citový typ - diferenciované cítění
- rozlišuje 2 oblasti osobnosti - já (vědomí) - zahrnuje vnímání, myšlení, vzpomínání
- oblast osobně nevědomá - zahrnuje především komplexy
Individuální psychologie - A. Adler - komplex méněcennosti, o potlačení se člověk celý život snaží sebeuplatněním
Neopsychoanalýza - Erich Fromm - jestliže je člověk izolován, dochází k frustraci; musí se společnosti podřizovat,
přičemž dochází k orientaci lidí určitým směrem:
- neproduktivní orientace - velké cíle, jež jsme si stanovili, leží mimo nás
- křečkovská orientace (obklopuje se věcmi)
- vykořisťovatelská orientace (druzí vnímáni jen z hlediska využitelnost
- produktivní orientace - snaha o maximální kreativnost
- tržní orientace (rozvíjí ekonomicky využitelné vlastnosti)