Jdi na obsah Jdi na menu
 


12.Banky a bankovnictví

8. 10. 2007

Banky a bankovnictví

-odvětví národního hospodářství, terciální sféra

-banka=podnik, obchodující na peněřním trhu; peněžní ústav, který se zabývá peněžními a úvěrovými obchody, transakcemi a operacemi, shromažďováním volných peněžních prostředků a zprostředkováním platebního styku
-bankovní soustavu tvoří (1. stupeň) centrální banka, (2. stupeň) komerční (obchodní) banka a specializované finanční instituce

-banka se řídí třemi základními právními normami: ústavou České republiky, zákonem o ČNB a zákonem o bankách

a) Centrální banka

- u nás je to „Česká národní banka“
- v čele stojí guvernér
- je emisní banka (vydává peníze)
- zabezpečuje stabilitu vývoje nabídky a poptávky peněz (snaží se dodržet nabídku a poptávku peněz přibližně na stejné úrovni)
- zabývá se regulací měnových kurzů
- spravuje měnové rezervy státu
- dohlíží na činnost ostatních bank

-nástroje ČNB: 1.určování povinných minimálních rezerv (banky si udržují část vkladu v podobě rezerv, o výši těchto rezerv rozhoduje ČNB, čím větší rezervy, tím větší možnost bank poskytovat úvěry), operace na volném trhu (nákupy a prodeje především vládních obligací)

2. změny diskontní sazby (úroková sazba, za kterou si mohou komerční banky od Národní banky půjčovat peníze

3.změny diskontní sazby ovlivňují výši úrokových sazeb komerčních bank a tím i množství peněz v oběhu)

b) Komerční (obchodní) banka

-soukromé podniky, které podnikají na finančním trhu a usilují o největší zisky

- dělíme na: 1.univerzální – mají plnou bankovní licenci a poskytují služby všem zákazníkům

2. specializované – teritoriálně (na určité území), zákaznicky (pro určitou skupinu lidí) a nebo produktově ) např. stavební spoření)

-komerční banky mají zisky z investic, z úroků, z rozdílů mezi přijímanými úroky z poskytovaných úvěrů a vyplácenými úroky z vkladů klientů
-komerční banky provádějí 3 typy operací : 1. poskytují úvěry (aktivní)

2. přijímají vklady (pasivní)

3. zabezpečují převod depozitních peněz z účtu na účet (zprostředkovatelské)

c) Specializované finanční instituce

-pojišťovny, kapitálové společnosti, investiční fondy, stavební spořitelny, leasingové
společnosti

Cenné papíry

-Cenný papír (CP) je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo cenný papír emitoval (vydal)
-CP je nositelem právního nároku a je pro jeho vznik, existenci, převod a zánik v zásadě nenahraditelný
-> věřitel nemůže bez CP požadovat uspokojení svých nároků a rovněž dlužník může odepřít plnění svých závazků, jestliže mu není předložen CP

a) Historie

-objevily již ve starověku, rozvoj v období středověku (tvz. Generální úvěrové listy)

-vydávali je vysocí světští i církevní hodnostáři (králové, knížata, papež)
-emitent (ten, co vydal CP) se zavazoval těm, kteří poskytli úvěr koupí cenného papíru, splatit tento úvěr včetně úroků.
-rozhodující význam až v období rozvoje kapitalismu
->nástroj finančního trhu, obchodování na burzách CP

b) Dělení CP

-podle převoditelnosti

1. CP na doručitele, tzn. za vlastníka se považuje ten, kdo CP přeloží; nejvyšší stupeň převoditelnosti

2. CP na řad- vyznačují oprávněnou osobu jménem s doložkou „na řad“; převod na jinou osobu se uskutečňuje zvláštním písemným prohlášením

3. CP na jméno- na těchto CP je uvedeno jméno majitele. Převod vlastnického práva se uskutečňuje postoupením pohledávky; nejhůře převeditelné

-podle charakteru zisků plynoucích z CP

1. CP přinášející stálý zisk (obligace)

2. CP přinášející proměnlivý zisk (akcie)

3. neúročené CP (šeky)

-podle dlužníka

1. Státní CP (státní pokladniční poukázka)

2. CP veřejně právních korporací - tj. měst a obcí (např. šeky, obligace, akcie)

3. Soukromé CP - tj. cenné papíry soukromých firem a a.s. (např. akcie, obligace)

-podle emise

1. CP hromadně vydávané (např. obligace, akcie)

2. CP individuálně vydávané (např. šeky, směnky)

c) Charakteristika základních CP

1. Zástavní list

- úvěrovým cenný papír, který emituje peněžní ústav pro dlužníka, který si chce od peněžního ústavu opatřit úvěr

2. Státní pokladniční poukázka

-CP, který slouží ke krytí deficitu státního rozpočtu; tyto CP dává do oběhu Úřad státního pokladu nebo Ministerstvo financí

3. Vkladový certifikát

- je krátkodobým zúročitelným cenným papírem, který přináší svému majiteli zisk na základě určité úrokové sazby; certifikáty mají aktivizovat dočasně volné peněžní prostředky soukromých firem a domácností.

4. Podílové listy

-jsou CP, které zaručují svým majitelům podílnictví na společném investování do CP; podílové listy vydávají investiční společnosti, které z finančních prostředků za ně získaných nakupují jiné CP (např. akcie), majitel podílového listu se tak podílí na zisku společnosti.

5. Směnka

-je CP, ze kterého vyplývá písemný dlužnický závazek sepsaný v přesně stanovené formě, který poskytuje majiteli směnku nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky na směnce uvedené; rozlišujeme směnku vlastní – obsahuje slib dlužníka, že zaplatí věřiteli v určitý čas stanovenou částku a směnku cizí – obsahuje, dlužníkův příkaz třetí osobě–směnečníkovi, aby místo něho zaplatil věřiteli.

6. Ukládací CP

-renta (má pevně stanovenou úrokovou sazbu, ale nemá stanovenou dobu splatnosti, Vvydává je zpravidla stát a na burzách CP se s nimi obchoduje jen zcela výjimečně)

-obligace (je z hlediska emitenta úvěrovým CP, neboť emitent si jejím vydáním zajišťuje dlouhodobý úvěr. Obligace jsou emitovány s cílem získat peněžní prostředky na delší dobu a mít přitom jistotu, že věřitel později od svého rozhodnutí neustoupí; splatnost obligace je zpravidla pevně stanovena)

7. Akcie

-CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení a. s., na jejím zisku a na rozdělení majetku v případě zániku společnosti; akcie má jmenovitou a kurzovní hodnotu

d) Emise CP

-dva druhy:

1. vlastní (emisi prodává sám emitent CP veřejnosti)

2. opční (je využívána tehdy, když emitent není dostatečně známý a je málo pravděpodobné, že se mu samotnému podaří rozprodat CP. Existují dva druhy opční emise: Submise veřejná, založená na odevzdání CP zprostředkovateli, který veřejně oznámí možnost koupě CP, nebo Submise soukromá, založená na stejném principu pouze s tím rozdílem, že zprostředkovatel odkoupí celou emisi CP na vlastní účet, i když se mu ji nepodaří celou prodat.)

Inflace

-je projevem ekon. nerovnováhy, v ČR se nyní inflace pohybuje kolem 5 %.

-jejím důsledkem je zvyšování hladiny cen výrobků nebo snižování jejich hodnoty

-opakem inflace je dezinflace = deflace = v jejím důsledku dochází k poklesu cen

a) Druhy inflace
1. mírná
- dochází k tempu růstu cen, cenová hladina roste max. o 10%
- dobře fungují finanční systémy

- nevznikají vážnější ekonomické problémy
2. pádivá
- dochází k růstu produktivity práce, ale její tempo zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svoji hodnotu
- rozpadají se finanční trhy (kapitálový + peněžní)
- tržní subjekty přeměňují peníze za zboží
- dochází k růstu cenové hladiny v rozmezí 10 - 100 %
3. hyperinflace
- dochází k úplnému rozpadu peněžní soustavy
- peníze přestávají plnit funkci všeobecného ekvivalentu
- přechod k naturální směně
- není zajištěn vzájemný soulad mezi tempem růstu cen a růstem výroby
- poměrné ceny i reálné mzdy výrazně kolísají
- v ekonomice dochází k vysoké nerovnováze

b) Příčiny inflace
-nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou->růst cenové hladiny->inflace
-podle hlediska tzv. prvotních zdrojů, které inflační proces vyvolává, rozlišujeme
1. poptávková inflace
-zvýšení poptávky -> zvýšení ceny

-příčiny-buď nadměrná měnová politika nebo nadměrná fiskální politika (ve vztahu ke stát. rozpočtu)
2. nabídková, resp. nákladová inflace
-zvýšení nákladů ->zvýšení ceny výrobku
-příčiny nejčastěji-
růst nominálních mezd (těch, co vyplácí zaměstnavatel), růst cen energie, růst cen služeb a ostatních výr. faktorů, růst míry zdanění, technologické změny, změnyi v rámci měnového kurzu

c) Důsledky inflace
1. pokles kupní síly peněz
2. pokles reálných mezd
3. růst sociálních nepokojů
4. znevýhodnění dlužníků

Hospodářský cyklus

- je střídání období růstu s obdobím poklesu produktu a body zvratu hospodářského cyklu nazýváme vrchol a sedlo, od bodu sedlo odvozujeme jednotlivé fáze zvratu; v období vrchol je hospodářská aktivita vysoká a v období sedla je nejnižší úroveň hospodářské aktivity

- Kontrakce, Krize -pokles výkonu ekonomiky

- Recese - pokles ekonomiky je delší než šest měsíců

- Deprese - několikaletý pokles ekonomiky

- Stagnace - ekonomika ani neroste, ani neklesá; zůstává na stejné úrovni

- Expanze - fáze cyklu označující vzestup úrovně skutečného produktu, rozlišujeme dvě období:

1. fáze oživení-ekonomika se dostane nad úroveň ekonomiky minulého cyklu vzroste nad úroveň

2. ekonomika klesne pod úroveň ekonomiky minulého cyklu - fáze BOOM

- Vrchol - maximální úroveň dosažené ekonomiky

- Sedlo (Dno)- nejnižší úroveň završující kontrakci, následuje oživení

- hospodářské cykly měříme od sedla k sedlu; mezi hlavní příčiny cyklického kolísání ekonomiky patří politické příčiny ( spojování hospodářských cyklů s politickými cykly, vznik politické krize ), nedostatečná informovanost tržních subjektů a hospodářská politika vlády nebo centrální banky a nestabilita ve vývoji poptávky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vážně dobré

(Daniel, 21. 6. 2009 13:05)

Díky moc za uveřejnění této otázky :)
Přehledná a dobřeb zpracovaná.
Jestě jednou Díky