10.Ekonomické subjekty, nabídka – poptávka, trh
Ekonomické subjekty, nabídka – poptávka, trh
Ekonomické subjekty – základní subjekty tržní ekonomiky. Jsou to:
Domácnosti – Přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb. Prodávají pracovní sílu. Za utržené peníze nakupují výrobky a služby.
Podniky – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Přicházejí na trh za účelem maximalizace zisku. Prodávají výrobky a služby, za utržené peníze nakupují výrobní prostředky – pracovní síly, materiál, stroje...
Stát (vláda) – přichází na trh s hlavním cílem ovlivnit ho. Chce odstranit jeho negativní dopady na ekonomiku (protiinflační opatření) a naopak podporovat jeho pozitivní vliv (snižovat nezaměstnanost, podporovat výzkum...). Také ale na trhu kupuje práci, statky...
Trh je místo, kde se setkávají nabídka a poptávka všech ekonomických subjektů a tvoří ceny. Existuje trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), trh peněz a trh zboží (věcí, služeb). Trh nikdo nevyprojektoval, vznikl a vyvíjí se z potřeby směny, na které vydělávají obě strany. Jistá forma trhu funguje i v hodně nepříznivých podmínkách (směny cigaret, obrázků atd. v koncentračních táborech...)
Nabídka – Soubor zamýšlených prodejů, které chtějí prodávající uskutečnit za určité ceny
Agregátní nabídka – Souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí všechny subjekty na trh. (např. všechny výrobky nabízené na evropském trhu)
Dílčí nabídka – nabídka jednoho druhu zboží všemi subjekty (např. nabídka automobilů všemi výrobci na evropském trhu)
Individuální nabídka – Nabídka jednoho druhu zboží jedním subjektem (např. nabídka automobilů značky Škoda)
Poptávka – soubor všech zamýšlených nákupů, které chtějí a mohou subjekty uskutečnit za určité požadované ceny.
Agregátní poptávka – všechny zamýšlené koupě na trhu
Dílčí poptávka – poptávka jednoho kupujícího po všech druzích zboží, nebo poptávka všech kupujících po zboží od jednoho výrobce
Individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího po jednom druhu zboží
Zákon klesající poptávky – zvyšuje-li se cena, poptávka klesá a naopak
Při snižování ceny – dochází k nákupu většího množství stejného zboží (zboží si mohou dovolit i lidé s nižším příjmem a ti, kteří ho kupovali už dříve si ho mohou koupit častěji)
Při zvyšování ceny
Substituční efekt – lidé kupují náhradní levnější zboží místo zdraženého produktu (od jiné firmy)
Důchodový efekt – se vzestupem cen klesají důchody-příjmy (relativně – člověk vydělává stejně, ale může si dovolit koupit méně zboží)
Cena – klíčový faktor, má vliv na nabídku a poptávku.
Funkce ceny:
Rozděluje příjmy obyvatelstva
Informuje o nákladech spojených s výrobou (kvalitnější zboží bývá dražší)
Motivuje lidi co si koupit (pomáhá při rozhodování)
Rozděluje vzácnosti (čím vzácnější věc je, tím je dražší, tím méně lidí ji má)
Cenová politika
Nízké ceny zvolí prodejce
má-li mnoho zboží na skladě a chce se ho zbavit
chce-li přilákat nové zákazníky
Vysoké ceny by měly být odrazem kvality, ale nebývá to tak úplně (vyšší ceny jsou na venkově...)
Diferencované ceny
Stejné zboží má různou cenu v sezóně a mimo sezónu (zimní zboží se na jaře zlevní), ve městě a na venkově (malý krámek musí mít vyšší ceny, aby se uživil), v centru města a na okraji (v Praze), při nákupu velkého a malého množství zboží (obchodní dům Makro).