Jdi na obsah Jdi na menu
 


11.Ekonomie- základní pojmy:ekonomie, ekonomika, makro/mikroekonomie, potřeby, statky, služby, výrobní faktory.Podnikání.

8. 10. 2007

Ekonomie je společenskou vědou o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti – ekonomie zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených zdrojů.Ekonomie úzce spolupracuje s dalšími obory, jako je účetnictví, matematika, hospodářské výpočty, zbožíznalství, marketing, psychologie, sociologie, politologie či právo.

Etymologie Slovo pochází z řeckého oikonomia: oikos – dům, nomos – řídit a znamenalo původně vedení domácnosti. Členění ekonomie

  • pozitivní ekonomie: objektivní rozbor a popis stavu a chování reálné ekonomiky bez kvalitativního hodnocení
  • normativní ekonomie: kvalitativní hodnocení ekonomiky, hledání ideálního stavu fungujícího ekonomického systému, posuzuje stávající systémy; tato část ekonomie je subjektivní, odráží se v ní morální a sociální kořeny společnosti.

Z hlediska zkoumání ekonomického chování a rozhodování jednotlivců, domácností, firem (podniků) či státu se ekonomie dělí na mikroekonomii a makroekonomii.

Základní pojmy mikroekonomie:subjekty hospodářského života-DOMÁCNOSTI(jednotlivci,nebo rodiny,které na trhu poptávají statky a služby a nabízejí svou práci,státu platí daně a pobírají od něj různě dávky) . FIRMY(organizují podnikání,nabízejí statky a služby a poptávají práci,státu platí daně a dostávají od něj různé dotace) a STÁT (stanovuje pravidla ekonomické činnosti,poptává od domácností práci,od firem statky a služby a přerozděluje prostředky,které získává vybíráním daní)Tyto subjekty se setkávají na trhu statků,služeb,práce a na finančním trhu.

  Statky-zboží,výrobní zařízení nebo stroje,sloužící k uspokojování potřebnebo k výrobě. Některé statky jsou volné(sluneční světlo,voda vítr) a některá vzácná (jídlo ,oblečení,ropa dřevo),vzácnost statků vyplývá z omezenosti zdrojů!

Základní ekonomické pojmy

  • Ekonomická potřeba je označení stavu, kdy ekonomický subjekt cítí nedostatek a vynakládá úsilí o jeho překonání. Ekonomický subjekt spotřebou (uspokojená potřeba) statků získává užitek. Užitek je subjektivní pojem, a proto ze stejného statků plyne různým subjektům různý užitek.
  • Potřeba:pocit nedostatku,co je nezbytně žádoucí.1,Hmotné(materiální potřeby) 2,Nehmotné-(duševní) 3,individuální a kolektivní 4,biologické a kulturní 5,zbytné- kouření 6,nezbytné – jídlo 7, současné a budoucí .Potřeba se uspokojuje pomocí služeb a statků
  • Statek v ekonomii znamená schopnost osob nebo předmětů sloužit k vyhovění potřebám (včetně zamýšlených činností) ekonomických subjektů. –produkt lidské práce,kterými se uspokojují lidské potřeby ,1,hmotné 2, nehmotné 3,volné- to co poskytuje příroda 4, ekonomické -Výsledky výroby
  • Trh-místo kde se setkává nabídka a poptávka,vytváří se zde cena zboží.
  • Tržní ekonomika- typ ekonomiky ,ve které o výrobu a obchodu rozhoduje trh.
  • Poptávka – je množství zboží,které jsou kupující ochotni za určitou cenu na trhu koupit.
  • Nabídka – množství jednotlivých výrobků,které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat.
  • Cena- hodnota zboží vyjádřena v penězích.
  • Práce – cílevědomá ,záměrná a účelná lidská činnost. Pracovní síla-je soubor fyzických a psychických schopností člověka konat práci.
  • Mzda- finanční ohodnocení práce.
  • Solventnost- platební schopnost kdykoli zaplatit své dluhy.
  • Rentabilita- ziskovost,návratnost vynaložených prostředků.
  • Export ,Import,clo
  • Akcie –cenný papír ,který potvrzuje právo akcionáře podílet se na zisku.
  • Marketing a managment
  • Výrobní faktor slouží pro výrobu statků a prostřednictvím směny přináší svému majiteli důchod (přínos).
  • Výroba je činnost, jejímž výsledkem je poskytování služeb, které přinášejí současný nebo budoucí užitek.
  • Směna je činnost, při které si ekonomické subjekty navzájem vyměňují statky. Informaci, kolik lze získat množství jednoho statku za statek jiný, poskytují sjednávané ceny. Pro opakované statky se ceny formují na trzích, jako výsledek střetnutí nabídky a poptávky.
  • Dělba práce označuje specializaci ekonomických subjektů v různých činnostech, ve kterých získávají vyšší výkonnost.

Vývoj základních ekonomických teorií

Starověk

Středověk

 Scholastika

Novověk

Současnost

  • Současné ekonomické teorie čerpají z keynesiánství i neoklasické ekonomie, nebo se stavějí za institucionální ekonomii, nový proud zdůrazňující ekonomickou roli institucí.

Ekonomika Ekonomika (hospodářství) je shrnutí hospodaření určitého subjektu například státu, organizace nebo jednotlivce. Věda, která zkoumá chování subjektů, které se ekonomicky projevují, se nazývá ekonomie.

Pojem ekonomika může mít tyto významy:CO ? JAK? PRO KOHO?

  • hospodářství: nadnárodní, národní či podnikové
  • hospodaření: ekonomické činnosti, jako je plánování, organizace, výroba, prodej či investování
  • hospodárnost: využití dostupných prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo minimálních nákladů a zároveň maximálního možného zisku

V ekonomice lze rozpoznat děje jako výrobu, přerozdělování, směnu a spotřebu statků a služeb.

Ekonomické subjekty

V ekonomickém životě společnosti mají zásadní význam následující ekonomické subjekty:

  • domácnosti: sestávající z jednotlivých členů, kteří mají vlastní ekonomické potřeby, hledají proto cesty k získání statků a služeb (např. směnou), mezi subjekty jsou domácnosti zpravidla nejpočetnější
  • firmy (podniky): výrobní, prodejní subjekty či subjekty poskytující služby, jsou ekonomicky činné za účelem zisku
  • stát (vláda, samospráva): sestávající ze všech orgánů státní moci, tyto definují pravidla, v rámci kterých budou ekonomické procesy probíhat, stát sám o sobě má též, podobně jako firmy, své vlastní potřeby, kterým vyhovuje vynakládáním dalších prostředků, mezi úkoly státu v ekonomice náleží zejména zvyšování efektivnosti, spravedlivosti a stability ekonomického systému
  • zahraniční subjekty: domácnosti, firmy a vlády mimo národní ekonomiku, vstupující do ní zvenčí, platí pro ně ve většině případů zvláštní režim vztahů, musí být zajištěno ošetření jejich postavení v rozdílných právních systémech
  • neziskové subjekty: spolky, nadace a strany s ekonomicky obdobným postavením, jako domácnosti s větším důrazem na autonomní přerozdělování; jejich cílem je bezprostřední dosahování konkrétních potřeb bez organizování výroby a směny.

 

Ekonomické sektory

V ekonomice je možné rozeznat čtyři sektory, lišící se druhem ekonomické činnosti:

  • primární sektor: činnost zemědělství, hornictví a příbuzných oborů, ve vyspělých ekonomikách je jeho význam utlumen
  • sekundární sektor: zpracovatelský průmysl (např. potravinářství, strojírenství), podíl sektoru ve vyspělých ekonomikách stagnuje
  • terciární sektor: služby a související ekonomické činnosti, ve vyspělých ekonomikách zcela dominuje nad ostatními sektory
  • kvaternární sektor: činnosti ve vědě, výzkumu, školství, podíl tohoto sektoru prudce narůstá zejména v nejvyspělejších ekonomikách

Druhy výrobních faktorů

  • půda
    • je produktem a součástí přírody - není volným statkem
    • je vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená
    • přírodní zdroje - nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)
  • práce
    • lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
    • výsledkem použití pracovních sil je mzda
    • efektivita práce
  • kapitál
    • akumulované úspory (úspory přeměřené v investice)
    • může mít hmotný nebo nehmotný charakter
    • jde o hodnoty, které přinášejí hodnoty další
    • výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
  1. kapitál vlastní – jedná se o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné formě.(budova, auto, stroje,…)
  2. kapitál cizí – jedná se o majetek na který jsme si museli půjčit tzv. závazky – např. úvěry u bank, závazky vůči dodavatelům, fin.úřadu, zaměstnancům a podobně.

 Technologie

  • zvláštní forma kapitálu
  • nemá podobu hmotných statků (myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)
  • důchody … plynou z jednotlivých výrobních faktorů (motivační charakter)

Výnosy z výrobního faktoru

  • použití výrobních faktorů za účelem získání něčeho (zisku, výhod atd.)
  • efektivnost výroby (jak rychle přináší zisk) … kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem
  • výnosy z výrobního faktoru = vstup (objem použitých výrobních faktorů) / výstup (objem vyrobených užitečných statků)

Zákon klesajících výnosů

platí za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění Alternativní použití výrobních faktorů Výrobní faktory mají alternativní použití. Můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (omezenost výrobních faktorů)

Poptávka po výrobních faktorech

Poptávka po výrobním faktoru je odvozená od poptávky po finálním statku, na který byl daný faktor použit. A to proto, že zájem o výrobní faktory závisí na zájmu spotřebitelů o finální statek vyrobený díky daným faktorům. Protože se firmy snaží maximalizovat zisk, budou poptávat jen takové množství faktorů, které jim zajistí zisk. Poptávka tedy závisí na výši výnosu z výrobního faktoru a výši nákladu na daný faktor. Poptávka je určena příjmem z mezního produktu (MRP). Křivka MRP je současně křivkou poptávky po výrobním faktoru.

Faktory ovlivňující poptávku po výrobních faktorech

  1. poptávka po finálních statcích
  2. množství jiných vstupů
  3. změny v technologii (dojde ke změně mezního fyzického produktu)

Nabídka výrobních faktorů

Nabídky jednotlivých výrobních faktorů se od sebe značně odlišují, a proto zde uvedu pouze nabídku půdy (ostatní nabídky práce a kapitálu jsou uvedeny v následujících kapitolách). Nabídková křivka může být ve skutečnosti rostoucí, klesající nebo dokonce i svislá. Svislá je např. v případě nabídky půdy.

Formy cen výrobních faktorů

Pozemková renta Cena výrobního faktoru půdy. Je stanovena ve výši, kde se střetnou křivky nabídky a poptávky po půdě. Protože, nabídka půdy je fixní, určuje výši převážně poptávka. Mzdová sazba Cena výrobního faktoru práce. Cenu také určuje střet nabídky a poptávky po práci. Úroková sazba Cena výrobního faktoru kapitálu. Také ona je stanovena na základě střetu nabídky s poptávkou po kapitálu. Teorie rozdělování Zabývá se rozdělováním důchodů a bohatství ve společnosti. Je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů určují výši důchodu jednotlivých domácností a ceny výrobních faktorů jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů výrobních faktorů. Rozdělení důchodů domácnostem tedy odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé společnosti. Prvotním rozdělením důchodů rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu. Konečným rozdělením důchodů přerozdělení důchodů mezi jednotlivé domácnosti, tak aby byl dodržen princip spravedlnosti. Přerozdělení obvykle zajišťuje stát formou transferových plateb domácnostem s nízkými důchody. Zdroje na vyplácení transferových plateb stát získává pomocí daní od domácností.

Účinky přerozdělování

  1. vznikají administrativní náklady a tak se snižuje velikost disponibilního důchodu
  2. přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (domácnosti volí raději transfery než práci)
  3. přerozdělování může ovšem také vést k růstu konkurence na trhu práce např. v důsledku rekvalifikací
  4. vysoké daňové zatížení vede ke snížení sklonu k úsporám a ke zvýšení sklonu ke spotřebě atd.

Skladba důchodů Důchod je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností Nerovnosti v důchodech mezi jednotlivými domácnostmi odpovídají nerovnostem ve vlastnictví výrobních faktorů. Existují dvě základní nerovnosti: nerovnost v pracovních důchodech a nerovnost ve vlastnických důchodech. Nerovnost v pracovních důchodech ovlivňují jí zejména rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech a dovednostech lidí, rozdíly ve vynaloženém úsilí člověka (intenzita práce), rozdíly v délce přípravy na práci, rozdíly ve vzdělání a také pracovní diskriminace. Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena zejména na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácností. Majetek domácnosti získávají dědictvím, úsporami z pracovních a nepracovních důchodů a podnikáním (ochotou podstupovat riziko).

 Mzda a její složky

  • odměna, kterou vyplatí podnik svým zaměstnancům za vykonanou práci.

Důležitá složka nákladů pro podnik je 35 % z hrubých mezd.

Nominální hodnota = konkrétní částka (např. 10 000 Kč) Reálná mzda = znamená, co si za tuto částku můžeme koupit.

Druhy mezd 1) časová

  • je závislá na počtu odpracovaných hodin
  • je to nejméně pobídková forma používaná je,když nemůžu použít jiný druh

2) úkolová - závisí na množství provedených výkonů(např.dělníci)

3) podílová -je to speciální druh úkolové mzdy, je závislá např. na tržbách

4) smíšená- (kombinovaná)nejčastější kombinace časové a podílové mzdy (prodavačka)

5) pevný plat -platí především pro technickohospodářské pracovníky

Mzdový tarif

  • cena práce za časovou jednotku (hodina, měsíc)
  • jeho výše závisí na složitosti a odpovědnosti vynaložené práce, která je vyjádřena pomocí tzv.tarifových stupňů

Složení mzdy

  1. základní(tarifní mzda)
  2. mzdová zvýhodnění
  3. prémie
  4. odměny
  5. náhrady mezd (dovolená)
  6. podíl na HV

Hrubá mzda

  • SP (zaměstnanec 8 %, zaměstnavatel 26 %)
  • ZP (zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel 9 %)
  • záloha na DzP

Čistá mzda

  • srážky (splátky půjček, spoření atd.)
  • dávky nemocenského pojištění

ČÁSTKA K VÝPLATĚ

Z HM počítáme SP a ZP

Výpočet zálohy na DzP = HM – SP – ZP – nezdanitelné minimum – odpočet na děti

4 daňová pásma (tzv. progresivní zdanění)

Dávky nemocenského pojištění

  • vypočítávají se z denního vyměřovacího základu. První 3 dny 50 %, další dny 69 %
  • nemocenská náleží zaměstnanci za kalendářní dny (přesně podle prac.neschopnosti)

Potřeby z hlediska ekonomiky

V ekonomice jsou potřeby základním pohnutkem, který nutí lidi nakupovat a tak jsou de facto jedním ze základních pohybů trhu. Potřeby jsou uspokojovány pomocí statků; a to hmotných – knihy, nebo nehmotných – vzdělání. Potřeby se dají dělit v ekonomice na mnoho způsobů, nejčasnější je ale tento:

  • Základní potřeby – jsou to nevyhnutelné potřeby, věci bez kterých člověk není schopen přežít (jídlo, ošacení, spánek apod.) Patří sem fyziologické potřeby, ale také i ty, které vyplývají z člověka jako z jedince a součásti společnosti (uspokojení z práce, sounáležitost s ostatními lidmi).
  • Vyšší potřeby – není tolik nezbytné je uspokojovat, lze je odložit. Patří sem dary či dovolené.
  • Nahodilé potřeby – jsou to potřeby, jejichž příčinou je určitý impulz (například kupujícího upoutá vůně čerstvého pečiva nebo zajímavá věc).
  • Uměle vyvolané potřeby – zde hraje roli reklama a móda; lidé kupují věci, které jinak nepotřebují a nebyli by nuceni je koupit.

Statek v ekonomické teorii označuje cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nemusí být pouze fyzický objekt, mezi statky se počítají také služby.

Statkem nelze chápat pouze určitý objekt, ale celou skupinu činností a objektů s tím spojenou. Například voda. Voda, tak jak ji nacházíme v řekách je statek volný (viz níže). Voda, která teče z kohoutku, už volný statek není – obsahuje v sobě i služby: je pitná, je k dispozici kdykoliv otočíme kohoutkem, je tam, kde ji chceme mít. Takový statek už není statek volný, ale statek vzácný. Za něj jsou lidé ochotni platit.

Ekonomická teorie rozlišuje několik druhů statků podle různých kritérií:

Podle vzácnosti:

  • vzácný – statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit; většina statků
  • volný – statek volně k dispozici

Podle vlivu spotřeby statku na užitek spotřebitele:

  • žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek spotřebitele
  • nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek spotřebitele
  • lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na užitek spotřebitele

Podle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši spotřeby:

  • normální – s růstem důchodu je poptáváno větší množství statku
    • luxusní – růst poptávky po statku je větší než růst důchodu
    • nezbytný – růst poptávky po statku je menší než růst důchodu
  • méněcenný – s růstem důchodu je poptáváno menší množství statku

Podle možnosti vyloučit ze spotřeby a zmenšitelnosti statku:

  • veřejný – statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele (např. národní obrana)
  • soukromý – statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku
  • smíšený – statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statku

Podnikání

Je soustavná samostatná činnost určité osoby za účelem dosažení zisku. Obchodní zákoník podnikání definuje jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Samostatná činnost spočívá v tom, že určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom

  • jaké výrobky nebo služby bude na trhu poskytovat
  • jakým způsobem a kde bude své produkty vytvářet
  • s kým bude spolupracovat
  • jakým způsobem bude provoz financován
  • jaká bude právní forma podnikání
  • jakým způsobem se budou tvořit ceny
  • jakého zisku se má dosahovat

Peníze – druh zboží ,přijímán všeobecně,jako platební prostředek. Historie -- zprvu vyměnný obchod (naturální směna),který přestal fungovat v určité fázi vývoje,protože bylo nutné najít někoho ,který s vámi chce danou věc vyměnit,a vyměnit ji přesně za tu ,kterou chcete vy. – neexistovalo univerzální platidlo tudíž –specializace též ne! Zbožové peníze –(drahé kovy,plátno,dobytek,olej,kameny s dírkou uprostřed),ale stálo to nebylo dokonalé,problém nedaly se dělit na menší díly(viz kráva),špatně se jimi manipulovalo (pivo),nebo ztrácejí hodnotu skladováním (sušené maso,kožešiny) tuto funkci začali nahrazovat Drahé kovy – podoby mincí (u nás 2.stol.př.K)Razili je Keltové – poté se vystřídaly postupně-hřivny,denáry,groše,florény,dukáty a tolary (slitiny stříbra). Koruny začali platit v roce 1892.od poloviny 19 stol. do 30 let 20.stol. byla hodnota peněz odvozována od zlata-.zlatý monometalismus. Peníze z drahých kovů odpovídaly skutečné hodnotě.Ale bylo složité přenášet větší počet.Ukládali si je u zlatníků- dostali poukázku , která stvrzovala hodnotu uložené částky-jakási depozitní smlouva. Časem bylo jednodušší převážet jen stvrzenky a pokud byly z věrohodného zdroje ,tak se s nimi dalo i platit- vznikají první Bankovky .Postupem času si právo vydávat stvrzenky , tedy bankovky vyhradil stát – centrální (emisní)banky. Jsou bankovky ve státě kryté zlatem?( dočetla jsem obou názorů ,tak přesně nevím)!!

Peníze jsou : 1,prostředkem směny umožňují prodej a koupi zboží. 

 2,uchovatelem hodnot –jsou-li stabilní můžem si je uchovat a použít později. 

 3,mírou hodnot- můžeme jimi vyjádřit cenu zboží ,nebo služby ,a to srozumitelně pro všechny účastníky.Zboží můžeme na základě peněz porovnávat i účtovat.

Nezaměstnanost

Je existence skupiny obyvatelstva,která je práceschopná a přesto nenachází na trhu práce uplatnění.Výpočet míry nezaměstnanosti .Míra nezaměstnanosti – u ,počet nedobrovolně nezaměstnaných –U , počet zaměstnaných –L ,U +L tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo,u = U / (U+L) x 100 .Dobrovolně nezaměstnaní - práci nehledají a nekontaktovali pracovní úřad ( mají peněz dost,čekají na lepší nabídku) Nedobrovolně nezaměstnaní –práci hledají a nemohou ji nalézt.

Typy nezaměstnanosti  FRIKČNÍ nezaměstnanost- je způsobena tím,že lidé jsou krátkodobě bez práce,mění místo ,nejsou ochotni se za prací stěhovat.nevědí o volných pracovních místech.Často postihuje mladé lidi po odchodu ze školy.Tento stav ekonomiku příliš nezatěžuje. 

 STRUKTURÁLNÍ nezaměstnanost – je spojena se strukturálními změnami v ekonomice,které vyvolávají nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci . Souvisí s technickým vývojem.( v celém odvětví-zač.90 let.zbrojní průmysl).(v celém kraji-mostecko-ústecko)

  CYKLICKÁ nezaměstnanost – je spojena s hospodářskými cykly.

 SEZONNÍ nezaměstnanost- souvisí se sezónním charakterem prací.

Přirozená míra nezaměstnanosti –je to nejnižší možná udržitelná míra,při níž je trh práce v rovnováze .Neznamená to ,že je nejnižší ,ani nejvyšší možná míra nezaměstnanosti,ani že je to konstantní číslo.Je to taková míra,při které nedochází k pohybu inflace. Důsledky nezaměstnanosti- má negativní dopad na jedince, z pohledu státní ekonomiky souvisí vysoká nezaměstnanost s propady v růstu hrubého domácího produktu.Pracovní síla nezaměstnaných je nevyužita a ekonomika není plně vytížena –dochází k plýtvání zdroji.Je zatěžován státní rozpočet –sociální dávky a podpora.

Zdroje :přehled učiva k maturitě –společenské vědy František Parkan a kolektiv

 :sešit ze Septimy

 :internet:http//:wikipedie.org

  Monika Matysová

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Roztok se usadit své dluhy

(jessica, 2. 8. 2016 15:13)

S cílem pomoci splnit vaše dluhy, aby se dosáhlo
vaše plány na nákup vašeho domova či autě
sny, speciální Švýcarsko, Kanada, Belgie nebo francouzštině I vy
Nabídky hostování, úvěr nebo financování pro každého schopného
splatit s úroky ve výši 3% pro zájemce
napište mi někdo není vážné zdržet se hlasování.
hintermannelly@hotmail.com

Mombráček

(Martin, 3. 10. 2010 18:59)

Myslím, že znalost ekonomie pomáhá přijít na to, <a href="http://jak-vydelat.eu">jak vydělat více peněz</a> a to jak pro podnikatele, tak i zaměstnance.