Jdi na obsah Jdi na menu
 


14.Klasická řecká filosofie

11. 1. 2008

Řecko – zlatý věk

  • mezi Řecko – perskými a Peloponéskou válkou (5. st. př. K.)

  • mocenská dualita Athény x Sparta

  • Athény – vláda demokratů (vs. aristokraté); Periklés

  • poté následovala vyčerpávající Peloponéská válka (Délský nám. spolek vs. Peloponéský svaz), následně Řecko dobyto Filipem Makedonským


Sofisté

  •  sofistai – učitelé moudrosti

  • jednotlivci, praktici – učili rétorice za peníze

  • popření objektivních měřítek pravdy – subjektivisté

  • zaměření se na člověka – „Mírou všech věcí je člověk.“ – Prótagorás

  • ateisté

  • Gorgiás – radikální skepse

  • Velký vliv na vývoj lingvistiky, jazykové logiky a rétoriky


Sokrates

  • pův. sochař, žena Xantipa

  • aristokrat

  • vyučoval v Athénách na ulici, zadarmo, formou rozhovoru

  • používá a dále rozpracovává sofistické metody v rétorice

  • „Vím, že nic nevím.“

  • nezachovaly se žádné písemnosti, jeho učení je velmi nejisté

  • přinucen spáchat sebevraždu z politických důvodů – 70 let


Platón

  • žák Sókrata

  • psal formou dialogu; soudí se, že to nejpodstatnější ze svého učení nesepsal – dialogy jen jako úvod, nalákání studenta

  • vystupuje proti sofistům

  • ideje – formy, obecné rysy bytí, nepomíjivé pravzory; mají reálnou existenci

  • poznávat je může jen ten, kdo má „filosofický pud“ (erós)

  • podobenství o jeskyni

  • nejvyšší idea – idea nejvyššího dobra

  • duše – myšlení, vůle, žádostivost

  • vtělení – duše je nesmrtelná; cílem člověka je přibližovat se ideji nejvyššího dobra – tento stav je ctnost/zdatnost; je založena na vědění

  • zákl. ctnosti – moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost

  • ideální stát – tři stavy: řemeslníci, strážci, vládci

  • děti mají společnou výchovu, podle jejich schopností se rozhodne, do jakého stavu budou patřit

  • strážci a vládci – společné vlastnictví, i ženy společné; řemeslníci bez polit. vlivu

  •  aristokratický ideál, utopie

  • negativní vztah umění – je nápodoba nápodoby; zakladatel estetiky

  • založil Akademii


Aristoteles

  • žák Platóna, vychovatel Alexandra Velikého

  • věnoval se: logice, přírodovědě, metafyzice, etice, politice, umění, rétorice

  • logika – nauka o formách a metodách správného myšlení

  • ústřední pojmy Ar. logiky – kategorie, pojem (definovaný), soud, úsudek (sylogismus – obec. premisa + spec. premisa závěr), důkaz, indukce (obecné z konkrétního)

  • metafyzika:

  • obecné vlastnosti společná esence, forma (něco jako plat. idea)

  • látka je utvářena formami, klade jim odpor

  • 4 příčiny jsoucna: 1) látka- causa materialis, 2) forma – c. formalis, 3) příčina působící – c. efficiens, 4) účel – c. finalis

  • čirá forma je dokonalá, čiré myšlení, jistý druh „božství“

  • etika – ctnost spočívá v v co nejdokonalejším rozvinutí rozumu

  • stát – mísil aristokratické a demokratické vlastnosti, těžiště je střední třída; Ar. i Plat. myslí v měřítku řeckých měst. států

  • estetika – mimésis (nápodoba), katarze

  • Ar. následníci – peripatetická škola




Pozn.: Toto je jen velmi stručný výtah, neobsahuje souvislosti ani podrobnější vysvětlení pojmů; pro dostatečné porozumění tématu doporučuji přečtení nějakého obsáhlejšího textu (např. ve Stőrigovi). Tento dokument ale může velmi dobře posloužit pro opakování látky. K.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář