RENESANČNÍ FILOSOFIE

• 14. – 16.st. , vznik v Itálii

• oproti předchozím obdobím znamenala obrat, do popředí se dostává člověka

• postavila proti sobě renesanci a „barbarský středověk“ (=popírá ho)

• proměny ve společenské struktuře ( např. bourání stavů, sílí vrstva svobodného měšťanstva, vzestup měst, tvoření suverénních států, vznik národních literatur, rozkvět obchodu)

• lidé se zajímají o stav společnosti => povstání atd. => nové státnické a právnické myšlení

• duchovní a světská moc se rozcházejí

• rozvoj věd ( zkoumání přírody, světa, člověka), důraz na rozum a výzkum

• vědci nehledají prvotní příčinu, pouze se snaží popsat, jak dochází k určitým jevům

• „Věda má sloužit člověku“

• objev knihtisku (=> šíření literatury), v Evropě objevují střelný prach a kompas (vynálezy z Východu)

• období zámořských objevů, první pitvy (za lékařskými i uměleckými účely)

• doba mistrů Michellangela a Leonarda da Vinci

• v Evropě vlna reformace => luteránství a kalvinismus usilují o nápravu křesťanství

• renes. filosofie přírody hraje velkou roli při tvorbě nového obrazu světa, který přináší moderní věda

• hlavní pojmy tohoto období:

• heliocentrismus – Koperníkova teorie => všechny planety obíhají kolem Slunce

• pantheismus – ztotožňování Boha s přírodou

• racionalismus – směr, kde je rozum považován za jediný prostředek poznání pravdy

• individualismus – princip upřednostňující postavení jedince a jeho autonomii vůči společnosti

• antropocentrismus – filosofický názor, podle nějž je člověk centrem i cílem světa

• empirismus – názor, že zdrojem poznání je pouze zkušenost

ITÁLIE

NICOLO MACHIAVELLI (1469 Florencie – 1527)

• říká se, že se narodil s otevřenýma očima ( jako Sokrates, Kant atd.)

• matka z něj chtěla kněze,ale nakonec vystudoval práva; výřečnosti se naučil v krčmách a obchodech

• velmi vzdělaný, výborně znal římské dějiny

• jako první měl realistické představy o politice – zajímala ho realita, nikoli sny

• Vladař – návod k získání silného postavení panovníka a vybudování stabilního státu, své teze podkládá historickými událostmi, vyvolil si Lorenza Medicejského jako osobu, která by mohla uskutečnit sjednocení Itálie

• vladař by se měl držet přirozené morálky a vyhýbat se podvodům, ale je-li to třeba pro blaho státu, má využít všechny metody ( a to rozhodně a samozřejmě – nedat šanci nepřátelům). V jednotlivých kapitolách se zabývá:

• I. – formy vlády -> republiková, knížecí (dědičné nebo znova nabyté)

• II. – dědičné knížectví -> dlouhá vláda jednoho rodu- stabilita

× převrat plodí převrat=>nestabilita vlády

• III.- jak přidružit nově dobytá území 

- nezvyšovat daně, případně přesídlit panovníka blíže

- vojenské zabírání území drahé => lepší je svrhnout vládu

- udržení nového území => udržet si protivníky laskavostí × zničit je

• IV. – trvání říše -> pokud je v říši pouze panovník, je snadné ho svrhnout

-> je-li i šlechta – dostat se k moci přes nespokojeného

šlechtice, poštvat šlechtu proti sobě nebo se jí nějak zbavit

• Machiavelliho zásada: „Účel světí prostředky“ 

• Nedělal si iluze a bral lidi takové, jací jsou: „Všichni lidé jsou zlí, většina i hloupá.“

• Stal se inspirací pro diktátory 20.st. ( Hitler, Stalin atd.)

GIORDANO BRUNO (1548 – 1600)

• významný myslitel, člen dominikánského řádu, působil na dvoře Rudolfa II. v Praze

• navazoval na Koperníka a Kusánského

• stavěl se proti náboženské nesnášenlivosti, neboť všichni vycházíme z jednoho Písma

• za své myšlenky publikované v dílech upálen v Římě po sedmi letech věznění

  • myšlenka heliocentrismu => všechny planety (včetně Země) obíhají kolem Slunce

  • jeho ústřední pojem UNIVERSUM (=Jedno)

    • vesmír tvoří nekonečný systém, který je soustavně v pohybu

    • svět a kosmos je věčný, nezničitelný, živý organismus, ve kterém jsou smrtelné pouze bytosti a věci

    • zastánce pantheismu => svět je obsažen v Bohu, Boha je možné ztotožnit s přírodními zákonitostmi; je principem, jež vše oduševňuje ( názory neslučitelné s křesťanstvím)

=> myšlenka nekonečnosti a věčnosti světa=> neexistence středu vesmíru 

- díla: O příčině, principu a Jednom; O nekonečnu, vesmíru a světech; O heroickém nadšení

GALILEO GALILEI (1564 – 1642)

• astronom, fyzik, filosof, profesor matematiky ( Padova, Pisa, Florencie)

• žil pod ochrannou rukou papeže Urbana VIII., který ho chránil před inkvizicí a umírňoval

• navazuje na Keplera => ke zkoumání světa a přírody používá matematiku, protože celá příroda podle něj funguje na jejím principu

• v oblasti věd využil empirismus, který byl dosud poznamenán dogmatismem (dříve jen v církvi)

• zaměřil se na exaktní poznávání zákonitostí, oprostil se od hledání příčin jevů

  • k tomu užíval měření, pozorování a experimenty

  • zakladatel mechaniky – popsal nakloněnou rovinu a volný pád

• při popisu přírodních zákonitostí je třeba soustředit se na primární kvality (=měřitelné), sekundární kvality (=poznatelné smysly) mají být opomenuty

  • sestrojil si dalekohled k pozorování noční oblohy => hvězd je více, než vidíme; objevitel Jupiterových měsíců

• za své názory (zastánce Koperníkovy teorie o pohybu planet) a objevy stanul před inkvizicí a byl donucen vše odvolat (avšak nezvolal „ A přece se točí!“, tento výrok mu byl přisouzen později)

ANGLIE

THOMAS MORE (1478 – 1535)

• přítel Erasma Rotterdamského ( ten mu věnoval svou Chválu bláznovství )

• vyzívá k toleranci, svobodě vyjádření názorů; stát se má starat o blaho lidí

• Utopie – kritika anglické společnosti a zákonodárství ( trest smrti), 3 části ; popis vysněného státu

• předmluva

• More mluví o tom, že mnoho lidí v Anglii krade pro přežití a stát je jen trestá, ale neudělá nic pro to, aby krást nepotřebovali (=> je třeba je vychovávat a vytvořit dobré podmínky). Pak se setkává s námořníkem Hatloitem, který oproti tomu poznal na plavbě zemi jménem Utopie, kde vše funguje ideálně (nemají zde peníze ani kriminalitu, všichni pracují s radostí).

• dlouhý popis života v Utopii: je zde stálý počet 54 měst,mezi nimi jsou venkovská stavení, kde se po dvou letech střídají obyvatelé měst. V době žní pomáhají všichni, proto je sklizeno za jeden den. Mluví o městech, úřadech (lidé si volí zástupce), zaměstnání

( všichni se učí rolnictví atd.), společenských vztazích ( každá rodina cca 40 členů, je-li jich moc, přepíší se k jiné rodině ; je-li na ostrově příliš lidí, pošle se jich několik pryč a pokud je jich naopak málo, jsou povoláni zpět), o otrocích (zajatci, zločinci, cizoložníci), vojenství (armáda pouze pro ochranu) a náboženství (každý vyznává, co chce).

=> Utopie je podle Mora ideální stát, kde má každý tolik, kolik potřebuje, všichni společně pracují pro

společnost ( ve skutečnosti by to byla velká nesvoboda)

- Campanella – myšlenky Slunečního státu (= též utopie, spravedlivé uspořádání atd.)

Mooreova Utopie se v 18.st. stala inspirací pro utopistické socialisty ( Saint-Simon, Fourier, Owen

• marxistická filosofie je tvořena ze 3 zdrojů a 3 součástí:

1. utopický socialismus < - > vědecký komunismus

2. německá klasická idealistická filosofie (Feuerbach, Hegel) < - > marx.-lenin. filosofie

3. anglická politická ekonomie < - > marx.-lenin. ekonomie

FRANCIS BACON (1561 – 1626)

• filosof, prokurátor, ztratil vysoké postavení „lord kancléř“ kvůli aféře s úplatky

• materialista, utopista ( viz Nová Atlantida), kritik scholastické metody zkoumání

• spisy: Nové organon ( o idolech) ; Eseje

Nová Atlantida –předkládá obraz ideálního státu ( hosp. plně soběstačný, řízený vědci)

• věda by měla být organizována na mezinárodní úrovni, kdy by si vědci předávali poznatky

• zavrhuje Aristotelovu logiku ( ta jen dedukuje) => přínosnější je metoda indukce, tj. vycházet z jednotlivostí a na jejich základě odvozovat věci obecné

• tvrzení: „Vědění je moc, díky které se může jedinec a společnost rozvíjet.“ 

• metoda je důležitá k dosažení cíle, musí však být správně stanovena => je třeba oprostit se od předsudků a omylů a používat správný způsob myšlení ( tj. zapomenout vše, co jsme považovali za jisté a začít od začátku, empiricky s indukcí)

• teorie idolů ( =omylů), které máme v sobě - 4 základní typy :

  • idoly rodu – vše, co ovlivňuje myšlení díky naší povaze a přirozenosti

( např. důvěra v smysly; nekritické přijímání skutečnosti, aniž bychom byli schopni akceptovat také negativa atd.)

• idoly jeskyně - omyly získané výchovou, fakta si subjektivně

upravujeme

• idoly trhu - příčina těchto omylů je nedorozumění zapříčiněné mezilidskou komunikací ( =slova jsou nepřesná)

• idoly divadla – omyly zapříčiněné bezmeznou vírou v učení starých 

filosofů, kteří předkládali spíše hry, než skutečný svět

(pro odstranění omylů je třeba správně stanovit metodu bádání založenou na shromažďování poznatků)

THOMAS HOBBES (1588 – 1679)

• materialista, kritik scholastické představy božského původu společnosti

• hlavní zájem v oblasti státu a práva, byl sekretářem Bacona

• člověk je od přírody egoista, motivem jednání je touha

• co je dobré a co ne lze hodnotit pouze podle pocitu libosti (+) a nelibosti (-), ne podle Desatera nebo jiných pravidel ( spis O lidské přirozenosti)

• lidé mohou od přírody vše, všichni jsou si rovni => žádné jistoty

• vznik státu viděl tak, že v předstátním období lidé vedli válku „všichni proti všem“ (zlikvidovali by se –každý po něčem touží a ostatní by mu mohli bránit v jejím dosažení). Tento chaos skončil, když na základě společenské smlouvy utvořili státní moc a podřídili se jí => společnost určuje pravidla soužití, při vstupu do ní je třeba vzdát se části svobody

• stát připodobňuje k Leviathanovi (biblické obludě)

• ve státě vidí organizaci s absolutní mocí nad obyvateli, která určuje zákony a

stanovuje, co je správné a morální a co ne

• dílem bývá řazen do přechodného období mezi renesancí a barokem

• Základy přirozeného a politického práva; O lidské přirozenosti; Leviathan;

O svobodě a nutnosti; Elementy filosofie

NĚMECKO

MIKULÁŠ KUSÁNSKÝ (1407 - 1464)

• jeden z nejvýznamnějších filosofů rané renesance, studoval v Itálii, duchovní katolické církve

• základ jeho učení v díle „ De docta ignorantia“

• vyvrátil pravost Konstantinovské donace – objevil, že se v ní vyskytují slova, která v latině v době údajného sepsání neexistovala a vznikla až po sepsání

• důraz na matematické principy => Bůh stvořil svět podle mat. zákonů a podle nich je svět nyní

řízen

• fáze lidského poznávání:

• smyslové schopnosti – > získání dojmů

• rozvažovací schopnosti -> uspořádání dojmů

• rozdělování protikladů

• rozum – pomocí syntézy spojuje utříděné poznatky, umožňuje sjednocení protikladů

  • máme představu o Bohu ( On je nejvyšším objektem, na který lze myslet),ale nikdy jej nemůžeme ve skutečnosti objektivně poznat => Kusánský toto nazývá tzv. „vědění o nevědění“

JOHANNES KEPLER (1571 – 1630)

- zastánce heliocentrismu, dvorní astronom Rudolfa II., pomocník Tycha de Brahe, matematik

• jako první užil matematických zákonů k objasnění pohybu nebeských těles

• kniha Harmonie světa -> vyjádřena myšlenka jednotného principu, kterému je vše podřízeno

• výrok „ Kde je látka, tam je matematika“ => na přírodu nahlíží z čistě kvantitativního, matematického hlediska

• Tři Keplerovy zákony (=> zjistil pomocí pozorování Marsu):

  • dráhy planet jsou eliptické

  • rychlost obíhání planet je na stejném úseku vždy stejná

  • druhé mocniny oběžných dob planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny

velkých poloos jejich drah

- sestrojil dalekohled, který je dodnes základem všech čočkových dalekohledů

HOLANDSKO

ERASMUS ROTTERDAMSKÝ (1469 – 1536)

• teolog, kněz, jazykovědec ( překlad Bible do latiny, traktáty, fil. eseje, dopisy), psal hlavně latinsky

• volal po mravním zpřísnění církve; za reformace se zpočátku klonil k Lutherovi, ale později mu vyčítal, že církev nereformoval zevnitř, ale zvolil snadnou cestu a odtrhl se ( Rott. Se pak neklonil ani k Lutherovi, ani k církvi => kritika z obou stran, stáhl se do ústraní )

• Chvála bláznovství – kritizuje soudobou společnost, chytře – formou ironie

• monolog bohyně Bláznivosti, která dokazuje, že je nejvýznamnějším božstvem a chválí sebe sama ( má služebnictvo Sebelásku, Lichotivost, Zapomnění, Lenost, Rozkoš, Šílenost, Poživačnost = složky společnosti); zde Rott. spravedlivě kárá jednotlivé stavy podle zásluhy. V závěru se Bláznivost obrací na církev a srovnává citáty z Bible s antickými mysliteli.

• Rott. nepoužil jména => nekritizuje lidi, ale činy zaběhnuté ve společnosti

• Reakce : někteří nepochopili ironii a oblíbili si knihu jako „lehké čtení“ , naopak církev byla pobouřena a dala dílo na seznam zakázaných knih

  • Proti barbarům – kritika nevzdělanců; on sám velmi dbal na důležitost vzdělání

POLSKO

MIKULÁŠ KOPERNÍK (1473 - 1543)

• polský astronom, velmi vzdělaný

• dílo „O obězích nebeských sfér“ - zde tvrdí:

• vesmír, Slunce i Země mají tvar koule

• vesmír je konečný; Měsíc není planeta, nýbrž satelit Země

• všechny planety obíhají kolem slunce = heliocentrismus